Zánět slepého střeva: Jaké jsou příčiny, příznaky a léčba (2)

Zajímavostí je, že např. v některých částech Afriky a Asie apendicitida díky stravě velmi bohaté na vlákninu prakticky neexistuje. Jako prevenci lze tudíž doporučit celkové dodržování pravidel zdravé životosprávy s důrazem na správnou funkci trávení – čili zdravá a vyvážená strava s vysokým obsahem vlákniny.

Co je slepé střevo a kde se nachází

Slepé střevo (intestinum caecum) je slepý výběžek a vakovitá část tlustého střeva v pravé jámě kyčelní, tedy pod místem, kde do něj ústí tenké střevo. Ve slepém střevu se nachází lymfatická tkáň, která se podílí na imunitě organismu. Přesná funkce tohoto orgánu však není přesně specifikována, přičemž jeho odstranění by nemělo mít negativní vliv na zdraví člověka.

Co je zánět slepého střeva

V případě zánětu slepého střeva (apendicitida) se ve skutečnosti jedná o zánět červovitého výběžku slepého střeva (appendix vermiformis), který je připojen k jeho konci. Jedná se úzký trubicovitý útvar, dlouhý cca 5 až 10 cm. Apendix je tzv. rudimentární orgán, to znamená vývojový pozůstatek. Pro vyhledání jeho polohy lékaři využívají tyto 2 body:

• McBurneyův bod – nachází se na spojnici mezi pupkem a předním trnem kosti kyčelní, zhruba 6 cm od kosti kyčelní. Jedná se též o místo, v němž je prvotní bolest při klasickém průběhu apendicitidy nejvýraznější.
• Lanzův bod – ten najdeme na spojnici mezi předními trny kostí kyčelních, konkrétně na rozhraní její pravé a střední třetiny.

Příčiny zánětu slepého střeva

Protože je apendix slepě zakončený, mohou se v něm zachytit části tráveniny, v nichž se následně rozmnoží bakterie a vznikne zánět. Takový zánět pak může proniknout až do dutiny břišní, což způsobuje zánět pobřišnice. K ucpání slepého střeva tedy dochází důsledkem uvízlé stolice, případně mohou být na vině natrávené zbytky potravy. Někdy však příčinou zánětu bývají i někteří paraziti, typicky pak škrkavky. Rozlišujeme 2 formy zánětu slepého střeva:

• Akutní – zde se příznaky rozvíjí rychle čili během několika dnů.
• Chronická – zde jsou typické dlouhodobé bolesti břicha, únava a další příznaky.

Příznaky zánětu slepého střeva

Klasický klinický průběh zánětu začíná neurčitou tupou bolestí v nadbřišku, případně v oblasti pupku. Bolest bývá silnější při pohybu, postižený nemůže nalézt úlevovou polohu a objevit se může též nevolnost či zvracení.

Jak poznáte akutní zánět slepého střeva

V momentě, kdy se zánět šíří do okolí apendixu, mění se charakter bolesti. Ta se pak postupně přemisťuje do pravého podbřišku a nabírá na prudkosti. V tuto chvíli již pacient dokáže úlevovou polohu najít – zpravidla je to poloha na zádech s pokrčenými dolními končetinami. Dalšími příznaky, které akutní apendicitidu mohou provázet, jsou tyto:

• změna tělesné teploty (zvýšená teplota přecházející v horečku),
• zrychlený puls a dechová frekvence,
• zácpa/průjem,
• nechutenství,
• nevolnost a zvracení,
• citlivost břicha na dotek.

Zdroj: Bigstock

Zánět slepého střeva u dětí

Při podezření na apendicitidu u (malého) dítěte je vždy nezbytná návštěva lékaře. Při zanedbání zánětu totiž může dojít až k prasknutí slepého střeva, kdy hnis vyteče do břišní dutiny a způsobí závažný zánět pobřišnice. Zánět slepého střeva se většinou objevuje u dětí starších 3 let, nejčastější pak ve věku 10 až 15 let, přičemž novorozenecká apendicitida je velmi raritní.

Co se týče příznaků, kromě výše zmíněných bývá u dětí typické též vybočování pravou nohou a vyhýbání se jejímu zatěžování při chůzi. Nemocné dítě také může mít tendence choulit se do klubíčka.

Diagnostika a léčba slepého střeva

Při podezření na akutní apendicitidu lékař vyšetří břicho pohmatem, poklepáním a poslechem střevních pohybů. Břicho bývá na pohmat tvrdé, nejvíce pak zmíněný McBurneyův bod vpravo. Též poklep je bolestivý a stejně tak i stlačení břicha vpravo.

Dále může lékař indikovat laboratorní vyšetření, případně stav zkontrolovat ultrazvukem. Konečné rozhodnutí o postupu léčby však často provádí až při operaci. Pokud je problém obklopen nejasnostmi, leckdy operace proběhne tak či tak, tzn., že se běžně preventivně odstraňuje i zdánlivě zdravý apendix. Úskalím akutního zánětu slepého střeva je fakt, že mívá podobné projevy jako infekční mezenteriální lymfadenitida, což leckdy vede lékaře právě k operaci slepého střeva.

Léčba ani všelijaké uklidňování zánětu slepého střeva podomácku rozhodně nepřipadá v úvahu. Akutní zánět slepého střeva většinou vyžaduje rychlý chirurgický zákrok, jelikož při zanedbání léčby hrozí perforace apendixu a zánět pobřišnice, případně vznik abscesu. Je pravdou, že existuje též možnost antibiotické léčby, ta je ovšem praktikována jen velmi vzácně.

Zdroj: Bigstock

Operace slepého střeva

Operace slepého střeva je jeden z nejčastějších zákroků, tudíž obav netřeba. Při nekomplikovaném průběhu operace trvá 20–30 minut a rekonvalescence bývá taktéž bez problémů. Typ metody odstranění zaníceného apendixu volí lékař, přičemž záleží také na konkrétním chirurgickém pracovišti. Pokud však pacient přijde k lékaři pozdě s již rozvinutým zánětem pobřišnice, pak je stále vysoká smrtnost tohoto onemocnění zvláště ve vyšším věku pacienta. Existují 2 způsoby odstranění:

• Klasická otevřená operace – z krátkého řezu v pravém podbřišku.
• Laparoskopická metoda – šetrnější způsob, při němž jsou operační nástroje vsunuty do břišní dutiny pouze 3 drobnými otvory.

Rekonvalescence a dieta po zánětu slepého střeva

Délka rekonvalescence je individuální. Po klasické operaci by měla trvat 6 až 8 týdnů, po laparoskopickém zákroku 2 až 3 týdny. Odvíjí se ale pochopitelně též od typu zaměstnání a stavu toho kterého pacienta. Sport a další fyzické aktivity se doporučují až zhruba po 6 týdnech, tedy v momentu, kdy je břišní stěna zcela zhojena. Jizvu i drobné jizvičky po laparoskopii doporučujeme ošetřovat lokálními přípravky k podpoře hojení jizev.

Po operaci též lékaři doporučují na 3 až 4 týdny tzv. šetřící dietu. Ta začíná kašovitou stravou s nízkým obsahem vlákniny, přičemž je nutné vyhýbat se dráždivým potravinám, smaženým pokrmům atp. Strava by neměla být ani příliš studená, ani příliš horká. Samozřejmostí je také omezení alkoholu a kouření.

Zdroj: Bigstock

Prevence tkví hlavně v opatrnosti

„Zaručená metoda, jak předejít zánětu slepého střeva, neexistuje. V rozvinutých zemích často strava neobsahuje dostatek vlákniny, proto potrava postupuje trávicím traktem pomaleji, může dojít až k blokádám a následnému ucpání apendixu. Zajímavostí je, že např. v některých částech Afriky a Asie apendicitida díky stravě velmi bohaté na vlákninu prakticky neexistuje. Jako prevenci lze tudíž doporučit celkové dodržování pravidel zdravé životosprávy s důrazem na správnou funkci trávení – čili zdravá a vyvážená strava s vysokým obsahem vlákniny,“ říká MUDr. Jiří Duben, primář chirurgického oddělení EUC Kliniky Zlín.

„Nikdy však nepodceňujte příznaky apendicitidy – léčba akutního zánětu slepého střeva vyžaduje rychlý chirurgický zákrok a při jejím zanedbání hrozí perforace apendixu a zánět pobřišnice, případně vznik abscesu. V případě potíží se můžete obrátit na odborníky z kliniky EUC,“ doplňuje MUDr. Duben.

Máte podezření na zánět slepého střeva? Můžete využít možnosti operační péče v EUC:

Operační péče EUC

Často kladené otázky