Ulcerózní kolitida – příčiny, příznaky a léčba (3)

Co je ulcerózní kolitida?

"Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida) je chronický autoimunitní typ onemocnění. Jde o hemoragicko-katarální ulcerózní zánět slizniční a podslizniční vrstvy tlustého střeva. Rozsah může být různý od limitovaného postižení konečníku až k postižení celého tračníku. Název ulcerózní kolitida lze zjednodušeně přeložit jako vředový zánět tlustého střeva, ovšem vředy na sliznici se vyskytují až při závažné formě onemocnění," vysvětluje MUDr. Jana Fusková z EUC Kliniky Zlín.

Jde tedy o chronické onemocnění sliznice tlustého střeva, na jejímž povrchu způsobuje zánětlivé změny různého stupně. Nemoc vždy postihuje nejdříve konečník a následně se šíří na různě rozsáhlou část tlustého střeva. Průběh onemocnění je u každého pacienta individuální. Klidové stadium choroby se označuje jako remise, aktivní fáze jako ataka či relaps.

Příčiny vzniku ulcerózní kolitidy

Příčina vzniku nemoci nebyla dosud objasněna, proto se ulcerózní kolitidě říká též idiopatická proktokolitida (idiopatická = vzniklá z neznámé příčiny). Mezi nejpravděpodobnější teorie patří dysregulace imunitní odpovědi na běžné bakteriální antigeny u geneticky predisponovaného jedince. Jedná se tedy o onemocnění multifaktoriální etiologie.

Předpokládá se, že na vzniku se podílí více faktorů, mezi které např. patří:

• dědičnost,
• střevní infekční onemocnění,
• kouření,
• porucha imunitního slizničního systému,
• západoevropský styl stravování,
• psychické faktory – např. dlouhodobý stres,
• užívání některých léků -– např. antibiotika, nesteroidní antiflogistika.

Foto: Pixabay.com

Příznaky se většinou rozvíjejí postupně a liší se intenzitou – od mírných až po závažné. U pacientů s ulcerózní kolitidou, zejména pankolitidou, je také zvýšené riziko rozvoje nádorů tlustého střeva.

Příznaky dle typu ulcerózní kolitidy 

Nejčastějším příznakem bývá průjem s přítomností krve a hlenu i 20× za 24 hodin, bolesti břicha, křeče a intenzivní nucení na stolici s následným pocitem nedostatečného vyprázdnění. Dále pak únava, úbytek hmotnosti, ztráta chuti k jídlu, chudokrevnost (anémie), teplota a dehydratace.

Ulcerózní kolitida se obvykle dělí podle lokace zánětu, respektive podle rozsahu a části tlustého střeva, kterou nemoc postihuje.

• Ulcerózní proktitida – forma postihující pouze konečník. Příznaky: Průjmy s příměsí krve a hlenu, bolesti břicha, nedostatečný pocit vyprázdnění přes časté nucení na stolici – tenesmy.
• Proktosigmoitida – zde je postižen konečník a esovitá klička tlustého střeva. Příznaky: Průjem s příměsí krve, křeče a bolesti břicha, nutkání na stolici.
• Levostranná kolitida – postihuje konečník, esovitou kličku a sestupnou část tlustého střeva. Příznaky: Průjmovité stolice s příměsí krve či hlenu, křeče v levé části břicha, úbytek hmotnosti.
• Pankolitida – postihuje celé tlusté střevo. Příznaky: Krvavé průjmy, bolesti a křeče břicha, únava, úbytky hmotnosti.
• Fulminantní kolitida – jedná se o vážnou formu pankolitidy s potenciálním ohrožením života pacienta. Příznaky: Silné bolesti a průjmy, které mohou vést k dehydrataci a šokovému stavu, s rizikem rozvoje závažné komplikace tzv. toxického megakolonu = stav, kdy dochází k roztažení části střeva s následným hromaděním bakterií a toxinů. To může vést k otravě krve, zánětu pobřišnice a životu ohrožujícímu šokovému stavu.

Příznaky se většinou rozvíjejí postupně a liší se intenzitou – od mírných až po závažné. U pacientů s ulcerózní kolitidou, zejména pankolitidou, je také zvýšené riziko rozvoje nádorů tlustého střeva.

Mimostřevní projevy ulcerózní kolitidy

Jedná se o systémové mimostřevní projevy choroby. Většina doprovází aktivitu onemocnění s výjimkou ankylozující spondylitidy, uveitidy, primární sklerozující cholangitidy a pyoderma gangrenosum.

• K ožní onemocnění (erythema nodosum, pyoderma gangrenosum),
• projevy v dutině ústní (afty),
• kloubní postižení (artritida, sakroileitida),
• oční postižení (episkleritida, uveitida),
• jaterní onemocnění (primární sklerotizující cholangoitida).

Diagnostika kolitidy

V diagnostice je základem rozbor anamnézy neboli detailního popisu obtíží pacienta. K určení diagnózy a vyloučení bakteriální, virové či parazitární infekce slouží vyšetření stolice. Na průkaz přítomnosti a aktivity střevního zánětu se provádí vyšetření tzv. fekálního calprotectinu ve stolici. Dále vyšetření krve, které může odhalit zvýšení zánětlivých parametrů jako CRP, leukocytóza (zvýšení počtu bílých krvinek), dále chudokrevnost či nedostatek minerálů, pokles hladiny albuminu.

Suverénní diagnostickou metodu představuje kolonoskopie s odběrem vzorků sliznice k bioptickému vyšetření, která ukáže typický obraz zánětlivě postižené sliznice tlustého střeva. Ze zobrazovacích metod ultrazvuk břicha se zaměřením na tračník, CT a magnetická rezonance.

Ilustrace: Pixabay.com

Ulcerózní kolitida – léčba 

Ulcerózní kolitida je choroba celoživotní, ale léčitelná. Vzhledem k nejasnému původu není možná terapie kauzální tzn. léčba příčiny. Cílem je navození remise (klidového stadia choroby) a terapie možných komplikací. V léčbě idiopatických střevních zánětů (ulcerózní kolitida a Crohnova choroba) došlo v posledních dvou desetiletích k významnému posunu, a to především v souvislosti se zavedením biologické léčby.

Obecně můžeme léčbu rozdělit na konvenční medikamentózní léčbu, cílenou neboli biologickou léčbu a chirurgickou léčbu.

Medikamentózní léčba kolitidy

Většina nemocných je léčena hlavně konvenčními léky, tj. nebiologickými léčivy, mezi něž patří látky z následujících skupin:

• aminosalicyláty – mesalazin(5-ASA) nebo dříve hojně používaný sulfasalazin,
• kortikosteroidy – ke zvládnutí akutní ataky choroby, mnoho nežádoucích účinků při dlouhodobé léčbě,
• imunosupresiva – potlačují imunitní reakce poškozující organismus (zde především thiopuriny);,
• antibiotika a probiotika – jako doplňková léčba, průběh nemoci může pozitivně ovlivnit kvantitativní i kvalitativní změna spektra střevní mikroflóry navozená antibiotiky či probiotiky,
• nutriční a podpůrné terapie – enterální výživa neboli podávání nutričních substrátů do žaludku či střeva (využívá se zejména u dětí).

Biologická léčba kolitidy

Jak již bylo zmíněno, biologická léčba zde představuje zásadní pokrok v medikamentózní terapii. V současnosti je indikována pacientům se středně a vysoce aktivní ulcerózní kolitidou, která nereaguje na běžnou léčbu. Důvody k podání jsou i mimostřevní projevy – kloubní, kožní či oční komplikace.

Ačkoliv je biologická léčba považována za efektivní, nemusí být vhodná pro každého. Důvodem jsou i možné nežádoucí účinky biologické léčby – alergická (infuzní) reakce na podanou látku, neúčinnost podané látky, tvorba protilátek, riziko infekčních komplikací, postižení kůže apod.

V České republice se pro léčbu ulcerózní kolitidy využíval jako první infliximab, což je monoklonální protilátka, která se nemocným podává nitrožilní infuzí. Nyní je již k dispozici širší spektrum látek určených k biologické terapii ulcerózní kolitidy podávané jak nitrožilně, tak podkožními injekcemi.

Chirurgická léčba kolitidy

Chirurgická léčba většinou navazuje na léčbu medikamentózní. Chirurgický výkon zde může představovat definitivní vyléčení. Při odstranění celého postiženého střeva dojde ke snížení rizika vzniku nádorových onemocnění střeva. 

V současnosti se využívá metoda tzv. Totální proktokolektomie s vytvořením ileopouchanální anastomózy = odstranění tlustého střeva a konečníku, kdy se konec tenkého střeva následně přemění v rezervoár a připojí k řitnímu kanálu. Tato metoda umožňuje zachování kontinence stolice a defekaci přirozenou cestou.

Foto: Unsplash.com

Ulcerózní kolitida – dieta

Důležitou roli hraje též speciální dieta. Při aktivitě choroby se doporučuje dieta bezezbytková s omezením nestravitelné vlákniny (zelenina, ovoce, slupky, semínka, zrníčka), vyloučit mastné potraviny a případně dočasně mléčné výrobky. Převažovat by měla úprava stravy vařením a pečením, nikoliv smažení. Strava by měla být vyvážená s dostatečným obsahem železa a vápníku. Doporučuje se také dodržovat pravidelný pitný režim, zapojit probiotika pro zlepšení trávení a do jídelníčku zařadit mléčné výrobky s nízkým obsahem laktózy.

Komplikace ulcerózní kolitidy

Možné komplikace kolitidy lze rozdělit na akutní a chronické, lokální a systémové.

• Akutní lokální komplikace – jsou způsobeny nekontrolovatelným zánětem střevní stěny. Fulminantní kolitida s rizikem rozvoje toxického megakolon (viz výše).
• Akutní systémové komplikace – netýkají se střeva, ale postihují jiné orgány. Patří mezi ně tromboembolická příhoda, mimostřevní projevy doprovázející aktivitu choroby např. zánět kloubů (enteropatická artritida), zánět podkožní tukové tkáně (erythema nodosum), zánět oční duhovky a řasnatého tělesa (iridocyklitida).
• Chronické komplikace – probíhá-li nemoc dlouhodobě, mohou nastat komplikace jako kolorektální karcinom, osteoporóza, krvácení s rozvojem chudokrevnosti, nemelanomové kožní nádory.

Důslednost je základ úspěšné léčby

Ulcerózní kolitida je závažné onemocnění, které se dá léčit. V případě obtíží je tedy nutné včas vyhledat lékařskou pomoc, stanovit diagnózu, následně dodržovat léčbu, dietní a režimová opatření a podstupovat pravidelné kontroly. Jedině tak lze případné komplikace včas podchytit a řešit. Pokud se u vás objeví bolesti břicha, krev ve stolici, nucení na stolici, průjmovité stolice trvající déle než měsíc, váhový úbytek, ihned navštivte lékaře.

Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.

Gastroenterologové EUC

Často kladené otázky