Stres – proč ho prožíváme a jak nás ovlivňuje? Příznaky a léčba (3)

Definice stresu

Stres představuje soubor nepříjemných fyzických a psychických obtíží objevujících se při náročných situacích. Projevuje se například bušením srdce, neklidem, bolestí hlavy, únavou či zažívacími obtížemi. Spouštěčem stresu (stresorem) může být v podstatě jakákoli nepříjemná situace spjatá s psychickou zátěží. Typický je proto stres z práce, ze školy, z mezilidských vztahů či jinak tíživých situací.

Do určité míry dokáže být stres i prospěšný. Slouží jako přirozená obranná reakce a pomáhá nám se vypořádat s nepříjemnou situací. Pokud nás však postihuje často, jde už o tzv. chronický stres, který může způsobit závažné dlouhodobé problémy – úzkosti a deprese, zažívací potíže, obezitu, srdeční onemocnění či dokonce rakovinu. Na vině není jen stres jako takový, ale také jeho nepřímé důsledky (například stravování v časovém presu).

Příznaky stresu

Stres se projevuje různými fyzickými i psychickými obtížemi. Mezi nejčastější řadíme:

• bušení srdce,
• bolest na hrudi,
• bolest hlavy,
• únava,
• poruchy spánku,
• zažívací obtíže,
• narušení libida,
• problémy s menstruací.

Foto: Unsplash.com

Fáze stresu

Stresová reakce, tedy způsob, jak na stres reagujeme, se dá rozdělit do několika fází:

1.     Alarmová, akutní fáze

Člověk prožívá stresovou situaci a rozhoduje se mezi reakcí boje či útěku. K tomu je potřeba rychle připravit tělo k podávání vysokého výkonu. Proto se do krve z z nadledvinek vyplavují adrenalinové hormony, které zajistí přísun energie pro srdce, svaly a mozek.

2.     Fáze rezistence, chronický stres

Člověk se snaží stresující situaci zvládat, řešit, přizpůsobit se. To může trvat týdny i měsíce. Dlouhodobá aktivace organizmu se projevuje výše uvedeným příznaky. Pokud se mu podaří proti stresu odolat, vrátí se do klidového režimu. V opačném případě stres přetrvává a přechází do fáze vyčerpání.

3.     Fáze vyčerpání

Tělo se vyčerpalo dlouhým bojem a musí začít šetřit energií. K tomu slouží kortikoidní hormony, které utlumí imunitu. Plně fungující imunitní systém totiž potřebuje velké množství energie na produkci imunokompetentních buněk a na tvorbu protilátek. Snížení imunity může vést k závažným zdravotním problémům.  Příznivým účinkem kortikoidů je, že snižují pocity bolesti, zklidňují.

Závažné reakce na stres

4.     Akutní stresová reakce

Přechodná porucha vznikající v důsledku zásadního stresu (traumatický zážitek nebo náhlá změna v sociálním prostředí či mezilidských vztazích). Obvykle odezní do několika hodin či dnů.

5.     Posttraumatická stresová porucha

Úzkostná porucha objevující se po traumatické události. Ta se nemocnému neustále vrací ve snech a vzpomínkách, pro které je často spouštěčem jen velmi okrajově související zážitek z běžného života.

6.     Poruchy přizpůsobení

Neschopnost přizpůsobit se nové situaci (například ztráta blízké osoby, ukončení studia, změna zaměstnání, nemoc, narození dítěte).

Léčba strachu

Základem zvládnutí stresu je odhalení konkrétních spouštěčů a následná snaha o jejich minimalizaci. Pokud už stresová situace nastane, je potřeba se naučit, jak ji co nejlépe zvládnout (prodýchávání, klidné utřídění myšlenek). Se stresem se lépe vypořádává také díky dodržování zdravějšího životního stylu (vyvážená strava, dostatek odpočinku a pravidelný pohyb). K samotné léčbě se využívají zejména léky obsahující bylinky a přírodní látky. Ve většině případů je ale základem psychoterapie.

Naši lékaři online vám pomohou identifikovat spouštěče stresu a poradí, jak se s ním vypořádat. Odbornou pomoc vyhledejte zejména v případě, že se jedná o dlouhodobý stres spojený s dalšími psychickými problémy.

Rizika neléčení stresu

Občasný stres nemusí člověku nijak uškodit, dlouhodobý má však negativní dopad na organismus a patří k hlavním příčinám civilizačních nemocí. Chronický stres může způsobit úzkosti a deprese, zažívací potíže, obezitu, srdeční onemocnění či dokonce rakovinu. Důvodem je vliv stresu jako takového, ale také nepřímé důsledky (například stravování v časovém presu).

Obvyklá medikace

K léčbě se využívají zejména homeopatika a doplňky stravy s obsahem bylin a minerálů, které zvyšují schopnost organismu vypořádat se s nadměrnou psychickou a fyzickou zátěží. Patří k nim rozchodnice růžová, arálie mandúžská, klanopraška čínská a parcha saflorová. Stres zmírňuje také hořčík.

Jak se zbavit stresu?

Léčba stresu závisí na jeho závažnosti. V některých případech stačí rozpoznat spouštěče stresu, snažit se jim vyhýbat nebo si osvojit techniky, jak se s ním v dané situaci vypořádat. Pomoci může i změna životního stylu, přírodní léčba nebo tzv. biohacking. Většinou se však léčba chronického stresu neobejde bez psychoterapie v kombinaci s psychofarmaky.

Obrátit se můžete také na odborníky z kliniky EUC.

Lékaři a ordinace EUC

Často kladené otázky