Spalničky: Jaké jsou příznaky, přenos a prevence? (1)

Jedinou účinnou prevencí spalniček je očkování, které snižuje počet nemocných i úmrtí.

Co jsou vlastně spalničky zač

Spalničky (latinsky morbilli) jsou extrémně nakažlivé infekční exantémové onemocnění virového původu. Konkrétním původcem je silný Morbillivirus, který pochází z čeledi Paramyxoviridae (stejně jako původce zarděnek a příušnic) a je schopen způsobit obří epidemie (viz část Očkování proti spalničkám). Jediným přirozeným hostitelem tohoto viru je člověk, přičemž spalničky nejčastěji postihují děti předškolního věku, zejména pak na přelomu zimy a jara.

Inkubační doba spalniček

První projevy spalniček se obvykle objevují 10 až 14 dní po nákaze, nemocný je však infekční již 2 až 4 dny před výskytem vyrážky a až 5 dní po jejím ústupu. Většina nemocných se do 10 až 14 dní zcela uzdraví a následně získá celoživotní imunitu. Onemocnění probíhá v těchto 2 fázích:

• fáze – horečnaté onemocnění dýchacích cest s kašlem a zánětem spojivek. V dutině ústní se na sliznici v oblasti tváří objevují typicky našedlé skvrny (Koplikovy skvrny).
• fáze – zde je typický výsev sytě červeného exantému neboli vyrážky (viz foto níže). Nemocný působí schváceně, slabě a velmi nemocně.

Příznaky spalniček

Příznaky spalniček, které jsou v podstatě totožné u dětí i dospělých, tedy můžeme shrnout následovně:

• Prvotní příznaky podobné nachlazení s rýmou, kašlem a slabou horečkou.
• Drobné, bílé či šedé tečky na dásních a vnitřní straně tváří.
• Zčervenání očí a přecitlivělost na světlo.
• Stoupající horečka (mezi 3. a 7. dnem až ke 41 ⁰C).
• Červená vyrážka přetrvávající 4 až 7 dní (nejdříve na obličeji, pak po celém těle).

Spalničky foto, zdroj: zdravi.euro.cz

Přenos spalniček

Spalničkový virus se šíří kapénkami – při kašli či kýchání nakaženého. Přičemž takové nenápadné kapénky dokážou poletovat vzduchem klidně i několik hodin, zasáhnout různé povrchy a tam se zaťatě držet až 2 hodiny. Jak již padlo výše, nakažený může spalničky přenášet i před a po výskytu vyrážky. Spalničky se mezi neočkovanými jedinci šíří velmi hladce – odhadem může 1 nakažený nemoc přenést na cca 12 až 18 dalších osob.

Očkování proti spalničkám

Jedinou reálně účinnou ochranou proti spalničkám je očkování, které existuje od 60. let 20. století a od roku 1969 je u nás součástí povinného očkování. Před zavedením plošného očkování spalničky během dětství sužovaly takřka každého. Očkování značně snížilo výskyt spalniček v Evropě, ale přesto zde z důvodu extrémní infekčnosti a malé proočkovanosti u odpůrců očkování, v některých státech občas vypukne.

V nedávných letech došlo v České republice k několika epidemiím – 2014, 2017, 2018 a k té největší v roce 2019, kdy bylo v ČR zaznamenáno 590 případů spalniček. Hlavním problémem současné situace je pokles proočkovanosti populace způsobený odkládáním či striktním odmítáním očkování. A to i přesto, že v ČR je očkování proti spalničkám povinné a při podání 1. dávky do 18. měsíce od narození dítěte hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Očkování dospělých proti spalničkám tedy hrazené není.

Vakcína proti spalničkám

Vakcína MMR je kombinovaná vakcína, která chrání proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Je bezpečná, účinná a má jen nepatrné množství lehkých nežádoucích účinků a reakcí jako horečku a zarudnutí/otok v místě vpichu. U některých očkovaných se též může po 7 až 14 dnech po očkování objevit mírná neinfekční vyrážka připomínající tu spalničkovou, která do 3 dnů odezní.

Vakcína se aplikuje ve 2 dávkách – ta první se v evropských zemích podává ve věku od 10 do 18 měsíců, druhou lze podat s odstupem minimálně 1 měsíce od první dávky. V případě hromadné nákazy lze vakcínu MMR podat i v dřívějším věku. Děti ve věku od 6 do 9 měsíců, které se nacházejí v oblasti s vysokým rizikem spalničkové nákazy, případně do takové oblasti cestují, by měly dostat dodatečnou dávku.

Zdroj: Mat Naspo, Unsplash

Léčba spalniček

„Konkrétní léčba spalniček dosud neexistuje. Většina pacientů se uzdraví díky podpůrné léčbě, jakou je např. hydratace a léky proti horečce. V rámci zabránění dalšímu šíření nemoci se zavádí různá karanténní opatření jako zamezení přístupu do školy či práce nakaženému i těm, kteří s ním přišli do blízkého kontaktu, případně nejsou proti spalničkám očkováni,“ vysvětluje MUDr. Petr Žáček, MBA, pediatr a hlavní lékař Canadian Medical.

Jelikož je nemoc virového původu, antibiotika na ni neplatí. Leckdy se však aplikují k léčbě komplikací provázejících bakteriální infekce, které se mohou při spalničkové nákaze objevit, např. pneumonie čili zápal plic nebo infekce ucha (viz níže).

Zdroj: Bigstock

Komplikace a rizika při spalničkách

Spalničky jsou tedy nebezpečné hlavně svými komplikacemi při sekundárních bakteriálních infekcích. Celosvětově spalničky patří mezi hlavní příčiny úmrtí v dětském věku, a to zejména v nerozvinutých zemích. Míra úmrtnosti při spalničkovém onemocnění je 1 až 3 osoby z 1 000 případů, přičemž nejvyšší je u dětí mladších 5 let a u osob s oslabenou imunitou.

Komplikace se mohou vyskytnout u 30 % nakažených dětí i dospělých. Patří mezi ně například zmíněná infekce ucha a průjem. Možné závažnější komplikace spalniček jsou pak tyto:

• Pneumonie (zápal plic) – tato komplikace je zvláště u malých pacientů nejčastější příčinou úmrtí.
• Zánět mozkové tkáně (encefalitida) – objevuje se zhruba u 1 nemocného z 1 000. Jedná se o závažné onemocnění, které cca u 1 ze 4 pacientů vede k trvalému neurologickému poškození.
• Subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE) – je velmi vzácně způsobena při přetrvávající infekci spalničkovým virem. Jde o onemocnění, při kterém postupně degenerují nervy a mozková tkáň, přičemž jeho výskyt je pravděpodobnější při spalničkových infekcích v mladším věku. SSPE se obvykle objevuje 7 až 10 let po prodělaných spalničkách. Mezi příznaky patří změny osobnosti, postupné zhoršování duševního stavu, svalové křeče a jiné neuromuskulární příznaky. Na tuto nemoc neexistuje žádná léčba a vždy vede k úmrtí.

Prevence proti spalničkám existuje!

Jedinou účinnou prevencí spalniček je tedy očkování, které snižuje počet nemocných i úmrtí – a to i poté, co se nemoc začne šířit. Problém však spočívá v tom, že počet imunních osob (čili úspěšně očkovaných či osob po prodělané nemoci) musí být pro zabránění novým epidemiím alespoň 95 %. Proto je veledůležité očkování u svých dětí neodkládat ani neodmítat, v neposlední řadě i z hlediska potenciálních komplikací a fatálních následků této zákeřné nemoci. 

Obáváte se spalniček? Můžete se obrátit na lékaře ze sítě EUC:

Praktičtí lékaři EUC

Často kladené otázky