Sobota 29.září 2018 je „Světovým dnem srdce“. (1)
27. září 2018
V sobotu 29.září 2018 mohou lidé na celém světě oslavit „Světový den srdce“. Jedná se o akci založenou v roce 2000 a organizovanou každoročně Světovou organizací srdce a Světovou zdravotnickou organizací. Tento rok je hlavní myšlenkou sdílet mezi sebou informace, jakým způsobem lze srdce udržovat zdravé a podpořit zdravý životní styl.
„Podle zjištění Světové federace srdce jsou onemocnění srdce a mrtvice hlavními příčinami úmrtí na celém světě. Každoročně zabíjí v průměru kolem 17 milionů lidí, což je větší množství úmrtí než na nádorová onemocnění, HIV, AIDS a malárii dohromady“.
Co můžeme pro své srdce udělat?
Rizikových faktorů průkazně spojovaných se srdečními onemocněními či mozkovou mrtvicí je celá řada. Některé z nich jsou neovlivnitelné – například věk, genetické faktory, mužské pohlaví, rodinná anamnéza.
Existuje ale poměrně hodně faktorů ovlivnitelných - zdravá strava, pohyb, přestat s kouřením, redukce nadváhy, kterou je možné ovlivnit i snížení krevního tlaku.
K dalším ovlivnitelným faktorům patří i ty, které můžeme změřit a sledovat pomocí biochemických vyšetření, která nám poskytují důležitou informaci k míře rizika rozvoje kardiovaskulárního onemocnění. Některá biochemická vyšetření jsou přímo určena ke zjištění rizika kardiovaskulárního onemocnění:
Vyšetření tzv. lipidového profilu, tj. (balíček vyšetření Zdravé srdce a cévy):
- Vyšetření hodnot celkového cholesterolu – cholesterol slouží v těle ke stavbě buněk a syntéze hormonů. Vyšší hladiny v krvi mohou způsobit ukládání cholesterolu ve formě ateromatických plátů v cévách a být příčinou infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice
- Vyšetření hodnot LDL-cholesterolu - (tzv. „špatný cholesterol“). Zvýšení jeho hladiny mimo běžné meze je spojeno s vyšším kardiovaskulárním rizikem
- Vyšetření hodnot HDL-cholesterolu – (tzv. „dobrý cholesterol“) zvýšené hladiny znamenají nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění
- Vyšetření hodnot triacylglycerolů – forma tukových částic sloužících jako zdroj a skladování energie. Vyšší hladina triacylgylcerolů, vyšší LDL-cholesterol a nízký HDL-cholesterol zvyšuje riziko podstatně více nežli izolovaný vzestup LDL-cholesterolu.
Z hodnot lipidů lze vypočíst i různé aterogenní indexy, které rámcově informují o míře rizika.
Existují ale i další faktory, které prokazatelně souvisí s rizikem onemocnění cév a srdce a spolu s lipidovými faktory vedou k ateroskleróze cév a ztrátě pružnosti cévní stěny. Je to zejména vyšetření hladin krevního cukru, které mohou signalizovat případné onemocnění cukrovkou (diabetes) společně s vyšetřením glykovaného hemoglobinu (HbA1c), které ukazuje, jak organismus zvládl regulovat hladinu glukózy v uplynulých cca 2 měsících. Patří sem i vyšetření hladin homocysteinu – jehož zvýšená hladina je nezávislým rizikovým faktorem aterosklerózy.
„Pokud se více rizikových faktorů vyskytuje společně, nebezpečí výrazně vzrůstá. Zejména nebezpečná je kombinace faktorů - změny lipidového profilu, poruchy metabolismu krevního cukru, vyššího krevního tlaku a obezity označovaná jako metabolický syndrom. Ten představuje zvýšené riziko kardiovaskulárního onemocnění i zvýšené riziko diabetu v dospělém věku. Vyšetření rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění provádíme dnes v laboratořích nejen na žádost lékaře, ale i na žádost pacienta za přímou úhradu. Zájem o vyšetření na žádost pacienta v posledních letech stále stoupá, lidé si nutnost prevence a péče o zdraví uvědomují.“, uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
A jak se připravíme k odběru krve k laboratornímu vyšetření? Odběr se provádí nalačno ze žilní krve, většinou se provádí ráno. Pacient by neměl odpoledne a večer před odběrem jíst tučná jídla, večeře by měla být přibližně 10-12 hodin před odběrem. Ráno před odběrem pak nesnídat, nekouřit, je dobré vypít tak ¼ litru vody či neslazeného čaje.
Obecně lze říci, že laboratorní vyšetření na žádost pacienta v laboratořích jsou dnes cenově dostupná, například u uváděného lipidového profilu činí cena vyšetření včetně odběru krve průměrně asi 240 Kč. Výsledky laboratorních vyšetření i s jejich vyhodnocením laboratoří jsou v současné době dostupné do druhého dne a lze je získat zabezpečenou cestou i elektronicky.
Vyšetření můžete zakoupit pohodlně z domova online a ráno se jen stavit cestou do práce ve vybraném odběrovém místě.
Krevní rozbor může odhalit případné potíže ještě dříve než je pocítíte.
Související články
Alergie umí být i smrtící. Odhalit ji lze už ze dvou kapek krve (3)
V České republice žije přes 2,5 milionu alergiků.[1] Odhaduje se však, že reálné číslo je mnohem vyšší – řada lidí totiž nemá alergii diagnostikovanou, nebo se u nich onemocnění ještě neprojevilo naplno. S určitým projevem alergie se podle statistik setkalo 9 z 10 Čechů.[2] Velmi běžná je například reakce na „zvířecí srst“, a to i u lidí, kteří čtyřnohého mazlíčka vlastní několik let. Během jarních měsíců zase mnohé trápí i alergie na pyl. Diagnostika tohoto onemocnění přitom může být velmi jednoduchá – například EUC Laboratoře disponují unikátním přístrojem který umí ze dvou kapek krve otestovat najednou až 295 různých alergenů.
více
Disease management civilizačních chorob v ambulancích EUC (3)
Na poslední z krajských debat série Cesta ke zdravému srdci, která se konala v Pardubickém kraji, vystoupil výkonný ředitel divize EUC klinik Jan Šlajs. V průběhu svého vystoupení představil ambiciózní a inovativní program Disease managementu civilizačních chorob v ambulancích EUC.
více
Jak vybavit lékárničku na cesty (3)
Lékárnička by měla patřit k nedílné výbavě každého cestovatele. Co všechno si s sebou sbalit na cesty? Nikdy by neměly chybět dlouhodobě pravidelně užívané léky a přípravky k léčbě většiny běžných zdravotních obtíží, jako je bolest a teplota, kašel, nachlazení, průjem či zácpa, alergie.
více
Staráte se správně o svá prsa? Jak na to ve 20, 30 a 40 letech (3)
Ženská prsa se v průběhu let přirozeně mění. Nejde však jen o vzhled – ženy by si měly všímat především toho, zda jsou zdravá. S přibývajícími lety se totiž zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu. Od 20 let věku se proto doporučuje začít s pravidelným samovyšetřením, které by kolem třicítky již každá žena měla mít v malíčku. Na přelomu čtyřicítky přichází na řadu mamografické vyšetření, které je od 45 let věku hrazené ze zdravotního pojištění. Bezpečné je i pro ženy se silikonovými implantáty.
více