Schizofrenie – příčina, příznaky a léčba (2)

Schizofrenie není rozdvojená osobnost

Schizofrenie je duševní onemocnění řadící se mezi psychotické poruchy. Často bývá mylně označována jako rozdvojená osobnost, čímž se mělo původně zdůraznit rozštěpení mezi myšlením, emocemi a chováním. Nemoc se projevuje poruchami myšlení (bludy), poruchami vnímání (halucinacemi) a poruchami jednání. Schizofrenici vidí a slyší věci, které nejsou skutečné, a uzavírají se do vlastního světa. Nemoc často doprovází také snížená schopnost vnímat emoce a reagovat na ně.

Příčiny schizofrenie

Schizofrenie postihuje stejně muže i ženy. Obvykle se projeví mezi 15.–35. rokem života, výjimečně také u dětí mladších 14 let. Příčiny schizofrenie nejsou zcela jasné. Rozhodně se však jedná o poruchu selektivity vnímání. Lidský mozek je neustále vystavován ohromnému množství podnětů, a tak si vybírá, které z nich bude vnímat. U schizofrenika to však neplatí. Ten vnímá všechny podněty, ale protože je nedokáže zpracovat, vytvoří si vlastní realitu.

Samotná nemoc zřejmě vzniká na základě dvou vlivů: dispozice a spouštěče. Významnou roli hraje dědičnost. Při nemoci dochází k narušení chemických pochodů v mozku, což se týká zpravidla dopaminového, serotoninového a snad i glutamatergního a GABAergního systému. Ke spouštěčům patří marihuana a další drogy či zátěžové situace.

Příznaky schizofrenie

Příznaky schizofrenie se rozlišují na pozitivní a negativní. Za schizofrenika se považuje pacient, u kterého příznaky přetrvávají alespoň jeden měsíc. Pozitivní příznaky znamenají, že člověku oproti běžnému stavu něco přebývá, a jejich léčba bývá úspěšnější. Patří mezi ně:

• bludy (mylná a nevyvratitelná přesvědčení),
• sluchové, zrakové a další halucinace,
• zmatené myšlení a řeč,
• neúčelné jednání.

Negativní příznaky schizofrenie představují nedostatek. Výrazně zhoršují kvalitu života a hůře se léčí. Řadí se k nim:

• abulie (nedostatek vůle, ztráta motivace),
• alogie (ochuzení řeči),
• anhedonie (neschopnost prožívat radost),
• asocialita (neschopnost vytvářet sociální vztahy),
• otupělost,
• oploštělé emoce.

Součástí schizofrenie bývají i paranoidní stavy. Foto: Ricardo Esquivel, Pexels

Druhy schizofrenie: Nediferencovaná, hebefrenní, katatonní, simplexní, reziduální a paranoidní schizofrenie

Podle příznaků se rozlišuje šest typů schizofrenie. Nejběžnějším je paranoidní schizofrenie. Nemocný při ní trpí bludy (představami, že ho někdo pronásleduje a ohrožuje) nebo halucinacemi (zejména sluchovými vjemy, které mají charakter hlasů). Pod vlivem těchto podnětů se často chová pro okolí nesrozumitelně.

U osob ve věku 15–25 let se objevuje hebefrenní schizofrenie projevující se poruchou chování, která se dá přirovnat k opožděné pubertě. Schizofrenici se chovají nezodpovědně, hloupě vtipkují, používají vulgarismy a zanedbávají své povinnosti.

K vzácným formám patří katatonní schizofrenie projevující se poruchou motoriky a simplexní schizofrenie vedoucí k uzavřenosti, ztrátě zájmu o svět a neschopnosti prožívat radost. Chronickou formou schizofrenie je reziduální schizofrenie doprovázená atakami a zhoršujícími se negativními příznaky, jako jsou emoční otupělost a pasivita, oslabení vůle, zpomalené psychomotorické tempo nebo vyhýbání se společnosti. Posledním druhem je schizofrenie nediferencovaná zahrnující kombinaci příznaků ostatních typů.

Samostatnou formu představuje postschizofrenní deprese. Jde o depresivní syndrom objevující se po ústupu schizofrenní epizody, kdy už odeznívají příznaky schizofrenie.

Jak poznáte, že trpíte schizofrenií?

Diagnostika schizofrenie je i kvůli rozličnosti příznaků velmi složitá. Ačkoli jsou na internetu dostupné různé testy na schizofrenii, celkový výsledek musí posoudit psychiatr v širším kontextu, se zohledněním zdravotních a vnějších souvislostí.

TIP: Pokud na sobě pozorujete příznaky schizofrenie, objednejte se na vyšetření k našim lékařům.

Léčba schizofrenie

Při léčbě schizofrenie záleží na tom, o jakou formu se jedná a jak brzy se začne pacient léčit. Třetina schizofreniků se z nemoci zcela vyléčí, u třetiny dochází k výraznému zlepšení s návratem jen některých příznaků. Celá jedna třetina pacientů však trpí chronickou formou. I tak lze ale jejich projevy vhodnou léčbou alespoň zmírňovat.

V léčbě hrají klíčovou roli antipsychotika potlačující činnost dopaminových receptorů. Léky působí zejména na dopaminové receptory, ale ovlivňují i další neurotransmitery. Účinně tlumí halucinace a bludy. Novější preparáty zmírňují i negativní příznaky, zlepšují kognitivní výkon a potlačují depresivní a úzkostné projevy, které schizofrenii můžou doprovázet. Kromě farmaceutické léčby hraje důležitou roli také psychologická a sociální intervence.

TIP: Zmírnit úzkost a duševním napětí mohou pomoci i některé volně prodejné léky.

Sháníte psychiatrickou péči? Pomoci Vám mohou odborníci v EUC:

Psychologové a psychiatři v EUC

Často kladené otázky