Otok – příčiny, typy a léčba (3)

Příčin otoků může být v rámci konkrétních lokalit a projevů celá řada – od fyzické námahy po některá vážná onemocnění.

Co je otok?

Otok (oedēma, počeštěně edém) je hromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, odkud se tekutina následně může dostat i jinam – např. do tělních dutin nebo plicních sklípků. Pokud se otok objevuje jen v jedné části těla (např. v končetině), jde o otok lokální Vyskytuje-li se na celém těle, jde o otok generalizovaný.

Otok je vlastně místní porucha krevního oběhu, která však může mít příčinu i mimo kardiovaskulární systém. Následkem otoku vázne výměna vody a živin mezi krví a buňkami, důsledkem čehož se mění podmínky metabolismu.

Otok se může objevit kdekoliv (končetiny, okolí očí, ret, jazyk, tvář…) včetně vnitřních orgánů. Takový otok už ale může pacienta přímo ohrožovat na životě. Pokud např. otékají horní či dolní končetiny (např. lýtka) po větší námaze, jedná se obvykle o krátkodobý stav a otok brzy zmizí. V některých případech se však může vyskytnout závažnější příčina, proto je přetrvávající problémy vždy nutné řešit a konzultovat s lékařem, vysvětluje MUDr. Eva Znojemská, lékařka pracovnělékařských služeb EUC PLS.

Příčiny otoků

Příčin otoků může být v rámci konkrétních lokalit a projevů celá řada – od fyzické námahy po některá vážná onemocnění. Souhrnně mezi možné příčiny klasických otoků mohou patřit následující:

• poranění,
• infekce, zánět (např. hmyzí bodnutí či klíště),
• dlouhé sezení či stání (otoky nohou),
• zadržování vody v těle (během menstruace či těhotenství),
• alergická reakce,
• únava (např. při otoku očních víček a okolí),
• chronická žilní nedostatečnost,
• porucha odtoku lymfy,
• srdeční selhání,
• onemocnění ledvin,
• onemocnění jater,
• hluboká žilní trombóza.

Typy otoků

Otok je častým projevem mnoha onemocnění. Klasický otok části těla viditelný okem tedy vzniká hromaděním tekutiny mimo cévy v okolních tkáních. Jak již uvedeno, mohou vzniknout i otoky v tělních dutinách (např. v břišní dutině) nebo otoky některých tkání a orgánů. Mezi nejnebezpečnější formy otoku pak patří plicní edém a edém mozku.

Rentgen: Unsplash.com

Otok mozku

Otok neboli edém mozku je závažný stav, který ohrožuje pacienta přímo na životě. Může totiž způsobit kompresi (utlačení) mozkového kmene mozkovými strukturami, které se protlačí přes tentorium cerebelli (řasa tvrdé pleny kryjící mozeček) nebo foramen magnum (velký týlní otvor).

Jedná se tedy o obecnou patologickou reakcí mozku na různé druhy poškození, vedoucí ke kumulaci vody a sodíkových iontů. Edém mozku může být způsoben mnoha příčinami, mezi které patří:

• traumatická mozková poranění různé závažnosti,
• mozkové nádory,
• masivní infarkt,
• krvácení či zánět,
• prodloužená hypoxie mozku,
• těžké intoxikace alkoholem a omamnými látkami,
• stáza likvoru v důsledku obstrukce likvorových cest.

Malý edém se nemusí projevit hned, postupně se objevují klasické příznaky nitrolebního přetlaku – bolest hlavy, nevolnost, zvracení, motání hlavy a různé neurologické poruchy. Největším rizikem je, že se mozek a prodloužená mícha pod vzniklým tlakem natlačí do otvoru ve spodině lebky, kterým do lebky vstupuje mícha. Tlak kostních okrajů tohoto otvoru poškodí životně důležitá mozková centra, člověk ztrácí vědomí a umírá.

Otoky nohou

Zde je třeba nejprve zjistit příčinu vzniku otoku. Lékaře je tedy na místě navštívit, pokud je příčina neznámá, problém dlouhodobý, případně opakující se. Lékař pak doporučí odpovídající způsob vyšetření a zvolí vhodnou léčbu. V případě nejasností bývá pacient odeslán na specializované kardio-angiologické pracoviště, popř. na dermatologii nebo ortopedii. Otok nohou nejčastěji zapříčiňuje:

• dlouhé stání či sezení,
• zadržováním vody v těle, např. během těhotenství či menstruace,
• problémy se žílami (např. žilní trombóza),
• problémy s lymfatickým systémem,
• úrazové a poúrazové stavy,
• kardiologické potíže,
• onemocnění ledvin či jater,
• porucha štítné žlázy.

Jestliže otok nohy doprovázejí další příznaky jako oteklá oční víčka, únava či nechutenství, rozhodně neotálejte s návštěvou lékaře.

Co na otoky nohou pomáhá? V případě vážnější příčiny vždy dodržujte předepsaný léčebný plán. Pro problémy s otoky nohou obecně může pomoci dodržování několika jednoduchých zásad:

• Zajistit dostatečný a vyvážený příjem vitamínů a minerálů.
• Dodržovat správný pitný režim a provozovat pravidelnou fyzickou aktivitu, nejúčinnější je chůze.
• Při dlouhém sezení mít nohy v mírně zvýšené poloze tak, aby nedocházelo k útlaku v podkolení.
• Podpořit cirkulaci krve – pravidelně nohy protahovat a polohovat.
• Nosit kompresní podkolenky či návleky.

Dále lze léčbu podpořit některými přípravky a léky, které jsou volně prodejné i v naší online lékárně.

Otok kolene

Otok kolene zpravidla upozorňuje na vážnější problém. Pokud koleno otéká bez zjevné příčiny či předchozího poranění, může se jednat o artritidu, dnu nebo jiný zánět.

Pokud koleno oteče do hodiny po zranění, nejspíš se jedná o problém s vazy, případně otok souvisí se zlomeninou. Pokud koleno oteče až po více hodinách nebo dokonce v řádu dní, pravděpodobně se jedná o poranění vnitrokloubní. 

Otok jedné nohy

Zde se jedná většinou o úraz či zánět. Kůže bývá zarudlá a je na pohmat teplejší. V okolí končetiny se pak může nacházet drobné poranění, které bývá vstupní bránou pro infekci.  Pokud se otok objeví bez zjevného úrazu, může se jednat o blokádu v lymfatickém systému končetiny či obstrukci žíly (žilní trombóza). V takovém případě je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc a zahájit patřičnou léčbu.

Otok kotníku

V případě otoku nohou od kotníků dolů mohou být důvodem problémy činnosti srdce a následné zadržování solí. V případě pocitu těžkých nohou se může jednat opět o žilní trombózu. Pokud kotník otéká bezprostředně po poranění, pravděpodobně se jedná o výron v kotníku.

Otoky rukou

Otoky rukou se často objevují náhle a bez zjevné příčiny. Mohou natékat předloktí, dlaně, případně jen prsty – na obou rukách či pouze na jedné. Jelikož takový stav značí, že v těle cosi není v pořádku, není dobré příznaky zanedbávat, ale naopak pátrat po příčině.

• Fyzická zátěž – otok různých částí horních končetin může být zaviněn např. nadměrnou sportovní či pracovní zátěží, v takovém případě zpravidla odezní v klidovém stavu.
• Alergická reakce – zde je otok reakcí na kontakt alergenu s kůží, případně po bodnutí hmyzem atp. Alergii není radno podceňovat, aby nedošlo ke generalizaci otoku a rozvoji celkové reakce.
• Zánět – způsobuje otoky ve většině případů. Důsledkem zánětu oblast ruky zčervená, oteče, svědí či pálí. Otok zde vzniká proto, že náhle dojde k větší propustnosti cév a tekutina, většinou lymfa, z nich proniká do okolní tkáně. Právě proto bývá příčinou otoku i tzv. lymfedém, který se objevuje při poruše odvádění lymfy.
• Syndrom horní duté žíly – zde je charakteristický otok obou horních končetin. Dutá žíla sbírá krev z hlavy, krku a rukou. Je-li něčím utlačována (např. nádorem), s otokem se může objevit i tzv. Stokesův límec, při němž dochází k prosáknutí podkoží na celém krku.

Nateklá místa mohou bolet, jsou citlivější na dotek a bývají měkká – vyplňuje je krevní míza. Co na otoky rukou může zabrat? Jako první pomoc poslouží chlazení pomocí studených obkladů. Je dobré mít ruce v klidu a dopřát jim odpočinek. Pokud otok do pár dní nezmizí, je na místě vyhledat lékaře.

Otok oka

• Otok pod okem – většinou bývá neškodný a nevyžaduje lékařskou péči. V případě, že je těžký, přetrvávající, bolestivý, svědivý nebo zarudlý, je nutná neprodlená návštěva lékaře. Otoky kolem očí jsou často způsobeny hromaděním tekutiny ve škáře a podkoží a příčinou bývá porucha odtoku lymfy z této oblasti. Oteklé oči dále způsobuje např. porucha funkce štítné žlázy, zánět oka zvaný periorbitální celulitida, může být projevem mononukleózy či alergie. Otoky víček bývají také prvním projevem nedostatečné funkce ledvin.
• Otok jednoho oka – je nejčastěji způsobený virovým či bakteriálním zánětem, či alergiemi. Kromě otoku se často připojuje zarudnutí, slzení či bolest. Klasickým příklad hnisavého bakteriálního zánětu je hordeolum, neboli ječné

Jak zmírnit otok oka?Ten nezávažný lze zklidnit studeným obkladem či volně prodejnými přípravky v podobě očních mastí. V případě závažnějšího průběhu se vždy obraťte na lékaře.

Foto: Pixabay.com

Otok po bodnutí hmyzem

Toxické látky obsažené v hmyzím jedu mohou samy o sobě vyvolat toxickou reakci, poškození buněk a tkání v místě bodnutí i v celém těle. Na závažnějších reakcích se ale zpravidla podílí také alergická reakce. Alergická reakce bývá silnější při větším množství bodnutí krátce po sobě – může nastat i reakce nejzávažnější, anafylaktický šok.

Pokud dojde k otoku jen v místě bodnutí (bez dalších příznaků), léčba bývá jednoduchá. Oteklé místo je dobré chladit, vhodné jsou masti s obsahem antihistaminik pro zmírnění svědění, které lze podávat i formou tablet. Dojde-li k masivní lokální reakci v obličeji nebo se objeví jiné příznaky (např. kopřivka), je třeba vyhledat lékaře.

Podceňovat léčbu se nevyplácí

Otok je častou reakcí na mnohá onemocnění, poranění či jiné stavy. Nejčastěji se setkáváme s otoky končetin – symetrickými či jednostrannými, časté bývají otoky z důvodu alergie či nadměrné přecitlivosti na různé noxy – ať už rostlinného či živočišného původu, chemické látky, kosmetické preparáty, potraviny, kovy či léky.

Na vzniku otoků se může podílet nespočet méně závažných faktorů, nevyžadujících zásah odborníka. Objevují se ovšem i otoky v tělních dutinách či otoky některých tkání a orgánů, které mohou být životu nebezpečné. Tady je potřeba umět rozlišit závažnější problém (masivní, podezřelé, přetrvávající či vracející se otoky), které je nutné řešit s lékařem.

Pokud se u vás objeví otok, poraďte se s praktickým lékařem.

Praktičtí lékaři EUC

Často kladené otázky