Hypertenze: Co to je, jaké jsou její příznaky a jak probíhá léčba (2)

Co je to hypertenze

Za hypertenzi se označuje dlouhodobě vysoká hodnota krevního tlaku, tj. opakovaně naměřené zvýšení tlaku krevního nad 140/90 mm Hg, zjištěné alespoň ve dvou ze tří měření Krevní tlak se měří v milimetrech rtuťového sloupce (mm Hg) a udává se ve dvou hodnotách. První, systolický tlak, odpovídá výši tlaku v cévách během stahu srdce a vypuštění krve do krevního oběhu. Číselný údaj za lomítkem, diastolický tlak, značí výši tlaku v klidové fázi srdce, v době, kdy je srdce uvolněné a je nejnižší tlak v cévách.

Optimální tlak je definován hodnotou 120/80 mm Hg, ale vždy je potřeba posuzovat výsledek individuálně, (nižší hodnotu mají například lidé trpící diabetem nebo kojenci, je závislý na podnětech zevního i vnitřního prostředí, věku, mění se během dne, v závislosti na činnosti). Pokud lékař naměří pacientovi opakovaně hodnotu 140/90 mm Hg nebo vyšší, hovoříme o hypertenzi. Hodnoty v rozmezí 140–159/90–99 mm Hg se považují za mírnou hypertenzi, 160–179/100–109 mm Hg za středně závažnou a 180/110 mm Hg za závažnou hypertenzi.

Příznaky hypertenze

K hlavním příznakům hypertenze patří:

• bušení srdce,
• bolesti hlavy,
• závratě,
• únava,
• bolesti na hrudi,
• dušnost.

„Hypertenze je bohužel zrádná v tom, že se často neprojevuje vůbec a upozorní na sebe až závažnými stavy, jako jsou mozková mrtvice či infarkt myokardu. Proto je potřeba dbát na prevenci a nevynechávat pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, jejichž součástí je právě i měření krevního tlaku,“ upozorňuje MUDr. Zuzana Hansová, praktický lékař pro dospělé a lékař pracovnělékařských služeb EUC PLS.

Zdroj: Robina Weermei, Unsplash

Měření tlaku

Základem pro včasnou diagnosu a kvalitní vedení léčby je správné měření tlaku, které nás upozorní na potřebu zahájení léčby nebo nutnost její úpravy. I v domácím prostředí je nutné měření provádět za standardních podmínek – v nehlučném prostředí, nejméně po 5 minutách v klidu, vsedě, s opřenou horní končetinou zhruba ve výši srdce, měření provádět 3x po sobě a řídit se průměrem z 2. a 3. měření. Nejvyšší hodnoty tlaku bývají ráno mezi 4.- 6. hodinou ranní a během dopoledne, v této době bývá i nejvyšší počet kardiovaskulárních příhod.

Příčiny hypertenze

Hypertenzi lze podle příčin rozlišit na primární a sekundární. U většiny pacientů se jedná o primární (esenciální) hypertenzi – asi v 90 %, při níž se nedá zjistit přesná příčina nemoci.

Riziko vzniku hypertenze, ale zvyšuje nezdravý životní styl – nedostatek pohybu, obezita, alkohol, kouření, nadměrná konzumace soli, stres či nedostatek spánku. Vliv mají také genetické predispozice.

Zhruba v 5‑10 % případů jde o sekundární hypertenzi. Tu způsobuje jiné onemocnění nebo jiné zjistitelné vlivy. Nejčastěji jsou to:

• Renální a renovaskulární hypertenze – ke zvýšení krevního tlaku dochází v důsledku částečného nebo úplného uzavření jedné nebo obou ledvinných tepen nebo jejich
  větví. Léčba se provádí operativně pomocí PTRA-perkutánní transluminální renální angioplastiky. V případě renální hypertenze jsou příčnou jiná onemocnění ledvin-nejčastěji zánětlivá.
• Endokrinní – onemocnění nadledvin, štítné žlázy, centrálního nervového systému…
• Vyvolaná léky – například léky proti bolesti typu nesteroidních antiflogistik — Brufen, Diclofenac …, hormony, psychostimulancia….
• Neurogenní – při nádorech v mozku
• Při syndromu spánkové apnoe, v těhotenství

Zdroj: Jair Lazaro, Unsplash

Léčba hypertenze

K léčbě hypertenze se využívají různé druhy léků snižujících krevní tlak. Patří k nim diuretika, ACE inhibitory, betablokátory, blokátory kalciového kanálu, centrálně působící antihypertenziva a další. V případě sekundární hypertenze dochází ke snížení krevního tlaku v důsledku úspěšného léčení choroby, která hypertenzi způsobila.

Léčba hypertenze se neobejde bez změny životního stylu. Pacienti musí omezit hlavně množství soli v jídle, konzumaci alkoholu a přestat kouřit. Hypertenzi zlepšuje také pravidelné neuspěchané stravování s dostatkem zeleniny a ovoce, omezením cukrů a tuků, dostatek pohybu, kvalitní spánek, omezení stresu a redukce váhy.

Zdroj: Suhyeon Choi, Unsplash

Hypertenze v těhotenství

Ačkoli hypertenze ohrožuje jen zhruba 10 % těhotných žen (v těhotenství bývá naopak problém s nízkým tlakem), představuje život ohrožující riziko pro matku i dítě. Hrozí rozvinutí preeklampsie, nejčastějšího projevu hypertenze v těhotenství, jejíž doprovodnými příznaky jsou kromě tlaku i otoky, nadměrný přírůstek na váze, bílkovina v moči, bolesti hlavy. Hrozící preeklampsii lze rozpoznat už na prvním screeningu prováděném mezi 11. a 14. týdnem těhotenství. Kromě toho je tlak kontrolován na každé preventivní prohlídce.  Pokud naměříme opakovaně zvýšený TK (diastola nad 95), zahajujeme mimo režimová opatření i léčbu medikamentózní.

Hypertenze u dětí

Hypertenze výjimečně postihuje i děti. Obvykle se jedná o sekundární hypertenzi doprovázející onemocnění ledvin, ledvinných tepen, žláz s vnitřní sekrecí, srdce a cév apod. Diagnostiku hypertenze u dětí komplikuje skutečnost, že se často neprojevuje žádnými příznaky a její odhalení proto hrozí až v pozdější, rozvinutější fázi. Proto by měl pediatr změřit krevní tlak na každé preventivní kontrole od 3 let věku dítěte.

Trápí vás hypertenze? Můžete se obrátit na lékaře z EUC:

Praktičtí lékaři EUC

Často kladené otázky