Furunkl a karbunkl – příčiny, projevy a léčba (3)
26. října 2022
Furunkl je kožní absces vznikající v důsledku hnisavého bakteriálního zánětu vlasových folikulů, z nichž vyrůstají vlasy a ochlupení. Pro vícečetné splývající furunkly se používá termín karbunkl. Ten obvykle postihuje hlubší vrstvy kůže, hojí se déle a zanechává jizvu. Jak, kde a proč tyto abscesy vznikají, jak se léčí a kdy neprodleně vyhledat lékaře?
Furunkl se nejprve projevuje jako bulka na kůži, která nejčastěji vzniká jako zánět vlasového folikulu. Postižené místo bývá zarudlé, teplé, oteklé a bolestivé. Na vrcholu bulky se pak vytváří žlutobílý čep.
Rozdíl mezi furunklem a karbunklem
Furunkl (furunculus nebo též nežit) je druh kožního abscesu, respektive bakteriální hnisavé onemocnění kůže. Vzniká při napadení vlasového folikulu či jeho okolí stafylokoky (bakteriální rod čeledi Staphylococcaceae), případně řidčeji streptokoky (rod kokovitých grampozitivních bakterií z čeledi Streptococcacae).
Furunkl spadá do skupiny kožního onemocnění nazývaného pyodermie. Jedná se o drobné či větší ložisko vyplněné hnisem, které je vázané na vlasový folikul – tvoří se z již existujícího zánětu folikulu (folikulitida), nebo primárně z váčku zdravého. Vyskytuje-li se u pacienta větší množství furunklů na různých místech, hovoříme o tzv. Furunkulóze, vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé, která působí také ve službě Lékař online 24/7.
V případě karbunklu jde o celé shluky furunklů, které se pod kůží propojí do jednoho velkého útvaru. Karbunkl zpravidla postihuje hlubší vrstvy kůže a často se hojí nevzhlednou jizvou.
Příčiny vzniku furunklů a karbunklů
Nejčastější příčinou furunklů a karbunklů jsou tělu vlastní bakterie. Tedy např. zlatý stafylokok, což je bakterie, která běžně žije na kůži, sliznici dutiny nosní a hrdla většiny lidí. Standardně má imunitní systém tyto bakterie pod kontrolou, někdy se však dostanou k vlasovým folikulům či do hlubších vrstev kůže – např. vlivem oslabené imunity či poraněním kůže.
Dojde-li pak k infekci kůže stafylokokem (či jinými bakteriemi), vyšle imunitní systém na inkriminované místo bílé krvinky s úkolem zničit škodné bakterie. Bílé krvinky je pohltí, usmrtí a následně se samy rozpadnou, čímž vzniká hnis, tedy směsice mrtvých bakterií, rozpadlých bílých krvinek a infekcí porušené kůže.
Nahromadí-li se hnis v uzavřeném prostoru, vzniká kožní absces čili furunkl, shlukem více furunklů pak karbunkl. Existují však i další faktory a onemocnění, která riziko vzniku furunklů a karbunklů zvyšují. Patří mezi ně následující:
- Diabetes – vysoká hladina cukru v krvi komplikuje imunitnímu systému reagovat na infekci.
- Vážná onemocnění – AIDS, nákaza virem HIV, rakovina, systémová a další onemocnění zvyšují riziko kožních infekcí.
- Onemocnění kůže – taktéž lupénka, ekzémy či akné mohou zvýšit riziko vzniku kožních abscesů.
- Léky – některé mohou oslabit imunitní systém (např. kortikoidy).
- Nadváha a obezita – bývají často spojeny s nadměrným pocením, což podporuje množení bakterií a zvyšuje riziko kožních infekcí.
Existuje však i možnost nákazy kožní infekcí na veřejných místech, např. v kosmetických salonech, v bazénech či saunách, kde nejsou dodržovány řádné hygienické zásady.

Foto: Pixabay.com
Jak se furunkly a karbunkly projevují?
Níže si popíšeme, jak tyto kožní abscesy vypadají a kde všude se mohou objevit.
Furunkl
Furunkl se nejprve projevuje jako bulka na kůži, která nejčastěji vzniká jako zánět vlasového folikulu. Postižené místo bývá zarudlé, teplé, oteklé a bolestivé. Na vrcholu bulky se pak vytváří žlutobílý čep.
Během pár dnů se bulka vyplní hnisem a postupně se zvětšuje. Posléze dosahuje různých rozměrů – od drobných útvarů až po boláky o velikosti pingpongového míčku. Furunkl může časem samovolně prasknout, čímž dojde k odtoku zapáchajícího hnisu. Někdy též zmizí bez prasknutí či nutnosti jakéhokoliv zásahu. Hojení pak probíhá zhruba do 3 týdnů, leckdy za vzniku jizvy.
Nejčastějšími místy výskytu furunklů bývají vlasaté a ochlupené oblasti, případně kožní záhyby, v nichž se drží pot a dochází ke tření. Může se tedy jednat o následují místa:
- oblast kštice,
- obličej, krk a uši,
- hrudník, prsa a šíje,
- hýždě,
- podpažní jamky,
- třísla,
- oblast genitálií.
Ovšem pozor, snaha vymačkávat hnis z furunklu může způsobit velké nesnáze. Bakterie se vlivem tlaku dostanou do okolí, vytvoří hlubší absces, napadnou okolní tkáně či dokonce vyvolají otravu krve. Furunkl na hlavě může např. způsobit hnisavý zánět mozkových blan.
Karbunkl
Karbunkl je tedy shluk furunklů, který vzniká mnohem vzácněji než furunkl. Bývá podstatně větší než furunkl a obvykle má jeden či více otvorů, kterými následně odtéká hnis.
Toto infekční kožní onemocnění může vést až k systémovým příznakům včetně horeček nad 39 °C, celkové únavy, slabosti a nevolnosti. Infekce se též může rozšířit do dalších částí těla, navíc je nakažlivá, tudíž bývají ohroženy i osoby, které s nemocným např. sdílejí domácnost.
Karbunkly se nejčastěji vyskytují na zádech, zadní straně krku a stehnech. Opět častěji postihují muže, ale narozdíl od furunklů trápí především starší jedince s oslabenou imunitou. Jelikož karbunkly postihují hlubší vrstvy kůže, vývoj obtíží i následné hojení trvá déle. Přičemž jizva po zhojení je zde takřka vždy jistotou, říká MUDr. Petra Bomberová Kánská.
Léčba furunklů a karbunklů
Léčba větších kožních abscesů patří vždy do rukou lékaře. Nedoporučuje se furunkly mechanicky vyprazdňovat, jelikož hrozí šíření infekce do okolí. Např. na obličeji se nachází tzv. trojúhelník smrti, který spojuje kořen nosu a ústní koutky. Jakékoliv furunkly v této oblasti je zcela nevhodné vymačkávat. Odtud totiž vedou cévní spojky k mozku, tudíž hrozí velké nebezpečí rozšíření infekce právě tam.
Pokud navíc furunkly či karbunkly způsobují velmi bolestivé napínání, případně jejich výskyt provází další příznaky jako horečka, schvácenost nebo únava, je nutné vyhledat lékařskou pomoc okamžitě.
Hlavním způsobem léčby je zde odborně provedená drenáž. Lékař pomocí sterilních nástrojů furunkl či karbunkl otevře, vypustí hnis a ránu vyčistí. Tento proces mimo jiné přináší úlevu od bolesti.
V případě karbunklů a hlubších infekcí je nutné aplikovat též antibiotickou léčbu – topicky (antibiotická mast na furunkl působí hojivě a zamezuje dalšímu šíření infekce) nebo systémově (užívání antibiotik perorálně). V nejzávažnějších případech však může dojít na nitrožilní podání antibiotik.
V rámci doplňující domácí léčby může pomoci přikládání teplých obkladů na postižená místa, a to několikrát denně, zhruba na 10 minut. Do postižené oblasti se tak dostane více bílých krvinek, jelikož teplo zlepšuje prokrvení tkání. Dále roztahuje póry, což usnadní odtok hnisu.

Foto: Pixabay.com
Karbunkl je tedy shluk furunklů, který vzniká mnohem vzácněji než furunkl. Bývá podstatně větší než furunkl a obvykle má jeden či více otvorů, kterými následně odtéká hnis.
Možné komplikace furunklů a karbunklů
Pokud se furunkly často vracejí, je nutné provést další specializovaná vyšetření pro odhalení skutečné příčiny. Je tedy na místě řádné interní a imunologické vyšetření.
Bakterie, které mají furunkl či karbunkl na svědomí, se také mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci. To se projevuje zvýšenou teplotou a zvětšením lymfatických uzlin v blízkosti zánětu. V takovém případě je nutné ihned zahájit antibiotickou léčbu.
Bakterie se totiž krevním oběhem mohou roznést po celém těle, infikovat prakticky každý orgán či tkáň a způsobit život ohrožující komplikace – např. endokarditidu (zánět vnitřní blány srdeční), osteomyelitidu (zánět kostí), artritidu (zánět kloubu), empyém (tělesná dutina naplněná hnisem), flegmónu (neohraničený zánět měkkých tkání) nebo sepsi (otrava krve).
Prevence kožních infekcí
Riziko vzniku furunklů a karbunklů lze podstatně snížit dodržováním následujících zásad:
- pravidelná osobní hygiena,
- správné ošetřování ran – pečlivé očištění každého poranění kůže dezinfekčním roztokem, zakrytí řezných či tržných ran sterilním obvazem či náplastí,
- zdravý životní styl – vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny, pravidelný pohyb atp.
Kdy je nutné vyhledat lékaře?
Drobné furunkly většinou samovolně zmizí cca do 2 týdnů, a to i bez léčby. Je-li však problém spojen s dalšími příznaky (horečka, celková únava, slabost…) je na místě neprodleně vyhledat lékaře. U osob s chronickým onemocněním, osob užívajících léky na potlačení imunity a jedinců se systémovými autoimunitními chorobami je nutné vyhledat lékaře vždy, a to jakmile se furunkl či karbunkl objeví.
Obrátit se můžete také na odborníky z klinik EUC.
Často kladené otázky
Související články
Svrab – přenos, léčba a prevence (3)
Když se řekne svrab, většina si onemocnění spojí se špínou nebo se špatnými hygienickými podmínkami. Přesto se toto infekční kožní onemocnění může objevit i u lidí dodržujících důkladnou hygienu, napříč sociálními vrstvami a také v místech, kde byste to vůbec nečekali. Velkou roli zde hraje oblíbený turismus. Některá ubytovací zařízení mohou mít nedbale vyprané ložní prádlo a hned je „zaděláno na problém“. Velice snadno se tedy může nakazit kdokoliv z nás.
více
Mononukleóza – příznaky, přenos a léčba (3)
Mononukleóza je virové infekční onemocnění, které se klinicky podobá streptokokové angíně. Mezi hlavní příznaky patří nateklé mandle, bolest v krku, horečka a zvětšená játra. Na rozdíl od angíny však nereaguje na antibiotickou léčbu. Mononukleóza se většinou přenáší slinami a v ČR patří mezi poměrně častá onemocnění. Jak se mononukleóza projevuje, je u mononukleózy důležitá dieta? Jak probíhá přenos nemoci a jaký je postup léčby?
více
Tourettův syndrom – příznaky, příčiny a léčba (3)
Tourettův syndrom je odchylka, která se může přidružovat k autismu – dle odhadů se vyskytuje cca u 6,5 % autistů. Jde o vrozené celoživotní neurologicko-psychiatrické onemocnění projevující se zpravidla již v dětství. Mezi základní příznaky patří pohybové a zvukové tiky, později se mohou objevit též přidružené poruchy chování. Příčina není dosud zcela objasněna. Více o příznacích, předpokládaných příčinách, diagnostice a možnostech léčby najdete v našem článku.
více
Prostata – funkce, onemocnění a prevence (3)
Prostata je mužská pohlavní žláza, která je důležitou součástí mužského reprodukčního systému. Nachází se pod močovým měchýřem a za normálních okolností je velká zhruba jako vlašský ořech. Jejím středem prochází močová trubice, proto je jedním z prvních příznaků potíží s prostatou problém s močením. V článku si prostatu popíšeme z hlediska anatomie, jejích funkcí, možných souvisejících obtíží a onemocnění a ve stručnosti zmíníme též možnosti léčby a prevence. Zdroj: Freepik.com
více