14. listopad je Světovým dnem diabetu (3)

Závažnost cukrovky spočívá mimo jiné v tom, že její příznaky nemusí být dlouho zjevné a může se projevit až vážnými komplikacemi: poškozením sítnice očí, ledvin, nervů, postižením srdce a cév. Na vážné nebezpečí tohoto onemocnění chce upozornit Světový den diabetu, který připadá na 14. listopad. Snaží se vysvětlit příčiny celosvětového růstu tohoto onemocnění v populaci, ukázat možnosti prevence, letos je zdůrazněna i role rodiny v péči o diabetika.

Dva typy cukrovky

K diabetu 1. typu dochází poškozením buněk slinivky břišní vlastním imunitním systémem. Slinivka pak neprodukuje dostatečné množství inzulinu a hladina cukru v krvi se zvyšuje. Pacienti s diabetem 1. typu mají též zvýšené riziko dalších autoimunitních chorob, například poškození štítné žlázy. Tímto typem diabetu nejčastěji onemocní lidé do 15 let věku, ale může se objevit i později.

Specifický je výskyt cukrovky v těhotenství, kde se uplatňují zvýšené nároky na produkci inzulinu u matky i hormonální vlivy. Z tohoto důvodu je v těhotenství prováděn povinný standardizovaný screening.

Diabetes 2. typu je právě tím typem cukrovky, kde počty nemocných velmi rychle rostou. Je spojený s relativním nedostatkem inzulinu. Často jej slinivka vyprodukuje dokonce nadbytek, ale tkáně nemocného na něj v různé míře nereagují. „Tento typ diabetu se dříve vyskytoval většinou po 40. roce věku, ale současný životní styl zvyšuje výskyt onemocnění dříve, i v dětském věku. Růst počtu onemocnění je způsobený nevyváženou stravou s nadbytkem rychle stravitelných sacharidů, přejídáním, sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu. Dnes je považován za civilizační onemocnění přerůstající v celosvětovou epidemii,“ upozorňuje MUDr. Petr Podroužek, DrSc., odborný ředitel EUC Laboratoří. Ke zvyšování počtu případů přispívá také častý stres a prodlužující se délka života, výskyt cukrovky totiž s přibývajícím věkem roste.

 Příznaky diabetu 1. typu

• zvýšený hlad
• velká žízeň - polydipsie
• zvýšená produkce moči - polyurie
• hubnutí bez zjevného důvodu
• únava, možná psychická zmatenost
• akutní stav vysoké hladiny cukru a ketolátek v krvi, se zvracením, poruchami vědomí až bezvědomím (včetně rizika rozvoje hyperglykemického ketoacidotického komatu)

Příznaky diabetu 2. typu
(výrazné příznaky ale nemusí být dlouho přítomny)

• časté nucení na močení
• zvýšená žízeň a hlad
• únava, malátnost
• poruchy zrakové ostrosti
• zvýšení hmotnosti (častý výskyt u pacientů s nadváhou a obezitou) nebo naopak hubnutí
• postižení nervů (neuritidy), pálení v dolních končetinách, brnění
• kožní a slizniční infekce, špatné hojení ran
• opakované infekce močových cest

Právě rychlý nárůst počtu pacientů s cukrovkou 2. typu a zároveň i podceňování příznaků, kvůli kterému si lidé nejsou svého onemocnění dlouho vědomi, představují vážnou hrozbu. Diabetes se tak často projeví až závažnými komplikacemi. K nim patří poškození cév v podobě aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a vyššího rizika infarktu a cévních mozkových příhod (mrtvice). Dále může diabetes způsobit poškození oční sítnice až s rizikem oslepnutí či poškození funkce ledvin vedoucí k postupnému selhávání jejich funkce. Cukrovkou zapříčiněné poškození nervů má za následek poruchy citlivosti rukou a nohou, noční bolesti v končetinách i následné poruchy chůze. Kombinací poškození cév a nervů je tzv. syndrom diabetické nohy, který se projevuje kožními defekty až ulceracemi (vředy), lokálními infekcemi a může skončit dokonce amputací dolní části končetiny.

Diagnostika a léčba

V současnosti je kladen velký důraz na včasnou diagnostiku a následnou intenzivní léčbu. Nejlépe již na začátku onemocnění, kdy je přínos pro pacienta největší. Klíčovou roli zde hrají praktičtí lékaři, diabetologové a další specialisté. Významnou úlohu ve vyhledávání pacientů s diabetem a v potvrzení diagnózy má laboratorní vyšetření. Hladiny glukózy v krvi u mužů a (netěhotných) žen by nalačno neměly být vyšší než 5,5 mmol/l, u hodnot 5,6-6,9 mmol/l je vhodné opakování laboratorního vyšetření v jiný den. Pokud je výsledek potvrzen, může jít o zvýšené riziko vzniku diabetu (prediabetes) a je potřebná lékařská konzultace. V takovém případě se doporučuje doplnit vyšetření o zjištění koncentrace tzv. glykovaného hemoglobinu (HbA1c). „Vyšetření koncentrace glykovaného hemoglobinu v krvi je důležitým doplněním screeningu i léčby, neboť ukazuje, jaká byla průměrná hodnota glykémie za posledních 4 až 8 týdnů. U léčených pacientů nám vlastně ukazuje úspěšnost léčby,“ dodává MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Léčba diabetu 1. typu zahrnuje farmakologickou léčbu založenou na včasném dodání chybějícího inzulinu a individuální úpravu denního režimu – zvýšení fyzické aktivity, dodržování diety a zákaz kouření. Diabetu 2. typu se na rozdíl od prvního typu dá předcházet úpravou stravovacích návyků, životního stylu a snížením hmotnosti. Podle statistiky Eurostat si z hlediska životního stylu nevede Česká republika dobře ani v porovnání s ostatními evropskými státy – obézní je každý pátý člověk.

U již propuknutého diabetu 2. typu se také využívá farmakologická léčba. „Výběr a podávání léků u diabetu 2. typu dnes vyžaduje velkou znalost a zkušenost, protože je na trhu dostupná celá řada odlišně působících přípravků. Na tomto poli došlo v posledních letech k výraznému pokroku. Zlepšila se také bezpečnost léčby, například ve zmírnění rizika příliš velkého snížení hladiny cukru (hypoglykemie) i případných dalších nežádoucích účinků,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc. Součástí terapie je také sledování a případná léčba krevního tlaku nemocného, hladiny cholesterolu a dalších metabolických parametrů. V léčbě se dále uplatňují nové metody bariatrické chirurgie (například zmenšení objemu žaludku) i metody zcela revoluční, jako je endoskopická laserová terapie v Centru diabetologie IKEM. Důležitou podporou léčby je vhodná strava a dostatek pohybu.